Lidé vzpomínají na své zemřelé blízké, jsou Dušičky. Na Památku zesnulých a dny kolem ní lidé více než kdy jindy navštěvují hroby, pokládají na ně květiny a věnce a zapalují u nich svíčky, které jsou symbolem života. Myslí na ty, kdo odešli, nebo se za ně modlí.
Památka zesnulých neboli Dušičky je vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi "očišťování", které tato církev nazývá očistcem. Slavit památku všech zemřelých věřících 2. listopadu nařídil poprvé opat Odilo z benediktinského kláštera ve francouzském Cluny v roce 998. Z benediktinských klášterů se později tento zvyk rozšířil po celé církvi.
V minulosti se v některých vsích na českém i moravském venkově peklo zvláštní pečivo zvané "dušičky", jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho, ve kterém prochází hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena se svátkem Halloween.
